|
|
Recycling modern cars
Borik, Matúš ; Charvát, Pavel (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
The Earth has been facing a large overuse of recycling limits regarding organic and inorganic raw materials, causing a lack of capacity for greenhouse gas absorption. The automobile industry has taken off rapidly in recent decades and has a stake in this issue. A significant negative impact on car production growth is resource extraction, which brings up several environmental concerns, such as the depletion of resources, the environmental unsustainability that leads to global warming, and health concerns connected to the source extraction and car production. If the level of car use is to be maintained, the main solution is to focus on recycling and the production of eco-friendly vehicles. Recycling methods´ research for modern vehicles and their analysis is the aim of this bachelor’s thesis, with a goal to provide an overview of different types of recycling procedures. The first part tackles general recycling principles and the recycling of vehicles, part by part. Afterwards, the thesis shifts its attention toward renewable sources and their utilization in the automotive industry (electric vehicles), and the recycling of end-of-use modern cars. The last part brings a close look at renewable energy storage options, specifically hydrogen (H2), its fuel cell application, recycling of hydrogen cars, and the future of propulsion. The thesis is discussed with an expert engineer in the field of alternative drives.
|
|
|
Study of the ecological impact of production, operation and disposal of various types of cars
Raffay, Tobiáš ; Čudek, Pavel (oponent) ; Jaššo, Kamil (vedoucí práce)
This master thesis focuses on the problem of the ecological impact of the production, use and disposal of vehicles. The theoretical part summarizes the necessary theoretical knowledge for an introduction to this issue. Thus, it focuses on the entire life cycle of a passenger vehicle and the emissions associated with it. The thesis deals with the greenhouse gases released during the whole life cycle of the vehicle. Thus, from the processing of materials, the production of passenger car parts, also in the production and combustion of fuel as well as in the disposal and recycling of the vehicle. The work compares the emissions of petrol, diesel, electric and hydrogen vehicles.
|
|
|
Potravní chování hlaváčovitých ryb v závislosti na komplexitě prostředí
KOVÁŘ, Petr
Hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) a hlavačka poloměsíčitá Proterorhinus semilunaris (Heckel, 1837) jsou bentické rybí druhy, které v posledních několika dekádách rozšířily areál svého rozšíření z původní Ponto-Kaspické oblasti nejen do Evropy, ale také do Severní Ameriky. Škodlivý vliv hlaváče černoústého na původní společenstva byl prokázán v několika studiích. Naproti tomu hlavačka poloměsíčitá není tolik prozkoumána a je jí připisován jen nepřímý vliv. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání ekologického vlivu a predačního tlaku obou nepůvodních predátorů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio, Linnaeus, 1758) ve třech různě komplexních habitatech: na písčitém a kamenitém substrátu a v habitatu s imitací rostliny. Pokusy byly provedeny za pomocí metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátorů ke kořisti v různých podmínkách pomocí tzv. komparativní funkční odpovědí (comparative functional response), která byla úspěšně aplikována pro odhad a porovnání ekologického vlivu nepůvodních druhů. Mezidruhové srovnání hlaváče černoústého a hlavačky poloměsíčité prokázalo stejnou dobu zpracování kořisti v kamenitém prostředí a v habitatu s rostlinou. To naznačuje stejný ekologický vliv per capita u obou predátorů. Oba predátoři zároveň vykazovali signifikantně menší dobu zpracování na kamenitém substrátu v porovnání s ostatními habitaty, tedy ekologický vliv obou predátorů je v tomto prostředí vyšší. Hlaváč černoústý i hlavačka poloměsíčitá vykazovali funkční odpověď II. typu ve všech testovaných habitatech. Výsledky BP také zdůrazňují důležitost komplexního jednání při managementu nepůvodních druhů. Při eliminaci invazního druhu (hlaváče černoústého) může totiž uvolněná nika nastartovat populační růst u jiného nepůvodního druhu, který nebyl do té doby považován za invazní (např. u hlavačky poloměsíčité).
|
host ::
RSS.